O lese

Charakteristika lesa


Les ve vlastnictví lesního družstva je les hospodářský. Rozkládá se v jihovýchodní části Chřibů na katastrech obcí Osvětimany, Vřesovice a Moravany. Sousedí převážně s lesy v majetku Lesů ČR s.p. a lesy v majetku města Kyjova.
Z hlediska rozdělení vegetačních stupňů se nachází z části v pahorkatinném vegetačním stupni, který je
charakterizován smíšeným listnatým lesem s dubem zimním, habrem a bukem, a nadmořskou výškou od 200 do 400 metrů a z části v kopcovitém vegetačním stupni, s převahou bukových lesů s ojedinělou příměsí dubu bez jehličnanů v nadmořské výšce od 400 do 700 metrů. Z geologického hlediska patří Chřiby a tedy i území v majetku družstva ke Karpatské soustavě, kterou v této oblasti tvoří starotřetihorní flyšové pásmo. Podnebí je zde mírné, které díky zeměpisné poloze ovlivňují jak přímořské, tak i kontinentální vlivy.


Z pohledu lesnického katastr družstva zasahuje hned do tří lesních vegetačních stupňů (LVS): 

  1. LVS – dubový;

2. LVS – buko dubový; 

3. LVS – dubo bukový. 


Celý katastr pak náleží do přírodní lesní oblasti č. 36 – Středomoravské Karpaty.

Dřevinná skladba družstevního lesa je z hlediska poměru listnatých dřevin k jehličnatým zhruba sedm ku třem. V listnatých porostech jsou nemalou měrou zastoupeny porosty převedené z lesa nízkého na les vysoký. Jehličnaté porosty tvoří především smrkové monokultury a dvouetážové borové porosty, v nichž spodní etáž tvoří především dub a habr.
V listnatých porostech jsou nejvýznamněji zastoupeny dřeviny : buk, dub, habr, bříza. Slaběji zastoupeny jsou dřeviny: lípa, olše, osika, jíva, jasan, javory, akát, třešeň, jeřáb. Raritou je zde kaštanovník jedlý.
Jehličnaté porosty tvoří především smrk, borovice a modřín. Z nevýznamně zastoupených dřevin jsou
to jedle, douglaska a borovice černá.

Škodliví činitelé

Z abiotických činitelů stojí za zmínku sucho, sněhový tlak, mráz a vítr.
Na kulturách škodí jarní a letní přísušky, které způsobují úhyn sazenic, dále pak mráz, způsobující umrzání
jarních výhonků a semenáčků z náletu. Mráz škodí významně také na bukových porostech, kde způsobuje tvorbu nepravého, tzv. mrazového jádra.
Sněhový tlak škodí hlavně na jehličnatých porostech do třiceti let věku, které byly nevhodně vychovávány a v důsledku slabých pěstebních zásahů jsou přeštíhleny. U takových porostů dochází při silném sněhovém tlaku k jejich úplnému rozvrácení. Výjimkou nejsou ani škody na starších porostech, kde těžký sníh způsobuje vrcholkové zlomy.
Sucho a vysoké teploty v posledních letech způsobují hlavně na jižních svazích plošné odumírání jehličnatých porostů a silné poškození listnatých dřevin (prosychání korun, korní spály). Jehličnaté porosty jsou druhotně napadány kůrovci.
Vítr působí větší škody pouze v kombinaci se silným zamokřením (ať už při dlouhodobých srážkách nebo při silné oblevě) a u nevhodně otevřených porostů.
Z biotických činitelů jsou to především hmyzí škůdci, buřeň, houbová onemocnění, nežádoucí dřeviny, zvěř a člověk.
Mezi nejvýznamnější hmyzí škůdce v podmínkách lesního družstva se řadí lýkožrout smrkový, lýkožrout
lesklý, obaleč dubový, klikoroh borový, korovnice smrková, tesařík modřínový, bělokaz březový a bělokaz dubový.
Citelným problémem jsou také hniloby na lesních dřevinách, které způsobují tyto druhy hub: dřevomor kořenový, kořenovník vrstevnatý, ohňovec pilátův, ohňovec borový, pevník krvácející, popraška smrková, troudnatec kopitovitý a václavka smrková.
Protože došlo v nedávné době k výraznému snížení stavů zvěře, škody jí způsobované v současné době
nedosahují takových rozměrů, jako v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy jelení zvěř silně
škodila okusem a loupáním. Přesto i nyní se v některých lokalitách vyskytují škody okusem na kulturách, a proto je nutno tyto oplocovat.
Škody člověkem jsou různé. Z obecných, které se vyskytují všude, můžeme jmenovat krádeže dřeva, pytláctví, zakládání černých skládek. Specifické pro oblast Chřibů, jsou škody způsobené několikanásobným zvýšením návštěvnosti našich lesů. Tyto jsou patrné zvláště v období od jara do podzimu, kdy potkáme v našich lesích
spousty turistů, kteří:

způsobují v lese nadměrný hluk

rozdělávají ohně v lese

pohybují se mimo vyznačených turistických stezek

používají les, jako odpadkový koš

při honbě za houbami nevynechají ani píď lesa

Ohrožují majetek družstva jak přímo, tak i nepřímo tím, že neúnosným způsobem stresují lesní zvěř, a ta je pak nucena koncentrovat se na malých nedostupných lokalitách, kde způsobuje škody okusem a loupáním.


Za nejvýznamnější buřeň, výrazně ohrožují zdárný vývoj kultur, lze v našich podmínkách označit ostružiník,
maliník a třtinu křovištní. Zasahujeme proti nim jak mechanicky (ožínáním), tak i chemicky. Z dalších druhů
nebezpečné buřeně jsou to sítina rozkladitá, bika hajní, rulík zlomocný, třezalka tečkovaná a mnoho druhů trav.