Majetkové a správní poměry
Katastr, na němž se nyní nachází Lesní družstvo, byl dříve revír Osvětimany. Tento revír byl až do 1.6. 1931
součástí velkostatku Buchlovice. Téhož roku vzniklo v Kyjově „Kyjovské lesní družstvo s.r.o.“, jemuž byl
19. 7. 1932 změněn název na „Lesní družstvo s.r.o. v Osvětimanech“. Toto družstvo koupilo od L. Berchtolda při pozemkové reformě dle kupní smlouvy ze 7.3. 1932 dosavadní revír Osvětimany a část revíru Moravany za 2 125 197,85 Kčs. Dne 1.7. 1959 převzal lesy stát. Dle kupní smlouvy mělo družstvo převzít patronát nad římskokatolickým kostelem a obročím v Osvětimanech. Vázla tu také na některých parcelách služebnost zachycení a jímání vody z pramenů Pod javorem, U skal a Gotlibka a položení vodního potrubí ve prospěch vodovodu města Kyjova.
Nepatrná část pozemků vzdálená od hlavního komplexu, tzv. remíz Hruškovice i s budovami o výměře 6,2448 ha byl 18.10. 1935 odprodán statkáři Hnilicovi za 39 700 Kčs. Naproti tomu bylo od Anežky Cvekové z Osvětiman koupeno v blízkosti lesa za 10 000 Kčs pole o výměře 0,729 ha pro výstavbu nové hájovny.
V LD Osvětimany tehdy bylo celkem 31 obcí z okresů Kyjov, Uh. Hradiště a Uh. Ostroh. Mimo to také
hospodářské družstvo v Kyjově a Moravské kolonizační družstvo v Brně. Z okresu Kyjov to byly tyto obce :
Čeložnice, Hostějov, Hýsly, Kelčany, Kostelec, Labuty, Medlovice, Mistřín, Moravany, Osvětimany, Skalka,
Stavěšice, Strážovice, Stupava, Svatobořice, Syrovín, Šardice, Újezdec, Vřesovice, Žádovice a Žeravice.
Z okresu Uh. Hradiště : Boršice, Břestek, Buchlovice, Ořechov, Stříbrnice, Tučapy a Vážany.
Z okresu Uh. Ostroh : Domanín a Těmice.
Hospodaření usměrňovaly schválené stanovy. Administrativní správu vedlo představenstvo a dozorčí rada
s lesními zaměstnanci. Nejvyšším orgánem byla valná hromada. Po stránce odborné vedl hospodaření
prozatímně vrchní inspektor Vladimír Sedláček z Brna, jemuž byli přiděleni tři hajní bez odborného vzdělání. Pro kontrolu byl přidělen jeden člen představenstva.
Charakteristika lesa
Stanoviště bylo označeno jako vhodné pro všechny lesní dřeviny. Podnebí mírné, vyhovující hlavně listnáčům.
Průměrná teplota 8,7 st. C, průměrné srážky 563 mm (1923-32).
Lesní hospodářský plán na období 1936 – 1946 vypracoval ing. Čeňek Fránek. Zhotovil i nové mapy – porostní, obrysovou, hospodářskou, do mapy katastrální zakreslil rozdělovací síť.
Stanovil také tyto tři hospodářské skupiny :
- les vysoký s obmýtím 100 let
- les vysoký s obmýtím 80 let
- pařezina s obmýtím 40 let
V lese vysokém s obmýtím 100 let bylo zastoupení dřevin : BK 5, DB 4, HB 1, SM, BO, MD, OL, BŘ, LP, JS, a JV jen vtroušeně.
V lese vysokém s obmýtím 80 let : SM 7, BO 3, DB, HB, MD, BK a BŘ vtroušeně.
V pařezině převládaly dřeviny tvrdé – DB, BK, HB, BŘ. Z měkkých se zde vyskytovaly LP, OS.
Byly zde i čisté nebo téměř čisté porosty březové, které se doporučovaly přeměnit na porosty smíšené včasným výsevem žaludů a vysazováním sazenic.
Výskyt škodlivých činitelů
Z abiotických činitelů lze uvést sucho, sluneční úpal, vysušující větry, sněhový tlak, mráz a jinovatku.
Horká a suchá jara a léta škodila hlavně v kulturách. Sluneční úpal škodil na okrajích lesa, kde působil oprýskání kůry a poté vnikání druhotných škůdců, a také na pasekách, kde znesnadňoval výsadbu a zvláště u buku i přirozený nálet.
Vítr nepůsobil velké škody, neboť zde byly listnaté hlubokokořenné dřeviny. Přepadové větry byly vzácné.
Větší škody než vítr působila jinovatka, zvláště ve vyšších polohách. Škodila jehličnanům i listnáčům hlavně po silnějších probírkách. Proto se doporučovaly probírky slabé a častější. Sněhový tlak škodil nejvíce na
jehličnanech. Mráz škodil hlavně na jaře, kdy umrzaly mladé výhonky a vedle toho působil praskání kůry.
Z rostlinných škůdců se zde vyskytovali choroše, ochmet evropský a na přirozeném zmlazení bika hajní, brvenka modřínová, lišejníky.
Z hmyzích škůdců to byli obaleč dubový, chroust obecný, klikoroh borový, pouzdrovníček modřínový, korovnice smrková.
Dosti značné byly škody zvěří, jejíž stav bylo třeba redukovat ( dle LHP 1942 ). Nejvíce škodila zvěř vysoká a to hlavně loupáním na smrku. Po loupání se dostavili i škůdci sekundární : červená hniloba, špatný přírůst. U listnáčů byly škody menší. V nízkém lese trpěla hlavně osika, následkem čehož měla křovitý vrůst. Ostatní zvěř (srnčí, zajíci, králíci, veverky) působila škody menší. Semeno žraly myši.
Škody člověkem byly různé :
- krádeže, jež byly silné zvláště v dřívějších dobách (pytláctví, množství zlodějů dřeva a hrabání steliva)
- nedbalí a neukáznění návštěvníci lesa (lámání větví, neopatrnost s ohněm, šlapání kultur)
- špatná odborná péče pěstební
- škody při dopravě dřeva
- vyžínání
- pastva dobytka
Poměry těžební a pracovní
Nejdůležitější odbytové zdroje z lesů byly sklárny ve Starých Hutích, koryčanská továrna na nábytek a severní dráha. Stavební a užitkové dřevo se prodávalo jednotlivým zájemcům, palivo v prostorových sázích nebo v provázcích dražební cestou.
Pracovní poměry byly dobré. Drobní zemědělci z okolí byli velmi zruční od mládí a již za první republiky byli školeni dále v přednáškách a filmech. Za války byl pracovních sil nedostatek, a proto bylo nutno dělníky zajišťovat pomocí pracovního úřadu a dohledacího lesního úřadu.